Březen 2010

Přes noc holkou

30. března 2010 v 8:39 | Nini |  Příběhy→Jednodílné
Zdravím všechny při čtení tohohle nudného příběhu. Jmenuje se Tomilee Norissová. Nejspíš se divíte tomu jménu. Jako pro kluka že? Když jsem se narodila, naši byli smutní že nejsem kluk a proto mě pojmenovali jako kluka. Vyrůstala jsem mezi 5 bratry, vychovaná pro těžkou práci. Vyrostla ze mě holka s klukovskou duší. S nakrátko ostříhanými vlasy schovanými pod čepicí. Holka co nosí jen volné trička, volné kalhoty a kdysž má čas, tak hraje fotbal a spravuje auta. Holka co se nikdy nemaluje, nezajímá se o nic co baví dívky.
Mě takový život vyhovuje, klukům připadám jako suprová kamarádka a berou mě bez zábran. Jen mezi dívkama mám trochu problémy, pořád mě odsuzujou, že nejsem jako ostatní moje vrstevnice, že prostě vičuhuju z řady.

Jako Romeo a Julie VII - Alternative

20. března 2010 v 12:00 | Nini |  →Jako Romeo a Julie
Příběh začíná když Shinomori utelka z pokoje, kde ji Saito uzavřel. Právě čekají na průběh sporu a vhodnou příležitost, aby mohli zachránit Asutu.
-------------------
"Já se bojím, co když ho nezachráníme?" Shino se, se strachem otočila na sestru a sledovala jejich lidi jak stojí před bitvou.
"Když zemře Toshi, zabiju já tebe a jeho taky. Nenávidím tě za tvé pošetilství namluvit si Uchihu a nenávidím jeho za touhu vedení klanu… Všechny tři, ať si vás vezme peklo, hlavně když přežije Toshi." Křikla Honoru. Shino vnímala jak se všechno rozjelo, ony dvě a další dva muži proklouzli dozadu a pustili Asutu, ostatní se snažili zabránit pohromě. Jediný kdo by to dokázal by byl Asuta a on to věděl.
"Nedovolím ti tam jít a postavit se Saitovi. Prosím Asuto nedělej to." Prosila ho Shinomori, ale marně.
"Shinomori, lásko, já jsem strůjce toho všeho a nemohu utéct jen tak, to prostě nejde. Já ochráním nás dva, dočkáš se mě." Asuta ji políbil a šel se postavit Saitovi.
"Asuto, ty blázne…" křikla Honoru a objala sestru, která vypadala na zhroucení. Shino sledovala svého muže, jak se jde nechat dobrovolně zabít. Znala ho, dlouho netrénoval, unavil se ještě přes den a nenabral síly a teď… Saito ho zabije, znělo jí to v hlavě jako ozvěna.
"Vzdej se ty drzý skrčku, vzdej se mé Shino a já tě nechám žít!" křičel Saito a zuřivě do Asuty kopal.

Jako Romeo a Julie VI - End

19. března 2010 v 12:00 | Nini |  →Jako Romeo a Julie
Něco málo po jedné hodině ráno se v jejím pokoji objevil ninja. Shino ho nepoznala, protože měl na sobě masku, ale pomohl jí obléct se do jeho oblečení a vystrčil ji ze dveří. Shino v obleku utíkala do haly, kde se sestrou často sedávali a povídali si. Čekalo tam spousta lidí.
"Nemysli si Shino, že schvalujeme tvůj sňatek s tím všivákem, ale neschvalujeme Saita jako vůdce a taky nás už unavují věčné rozbroje, jdeme na pomoc tvému muži, protože na tobě nám záleží." Řekl Toshi, Shinomoriin bratranec.

Týrání dětí

18. března 2010 v 16:01 | Nini |  Trápení, aneb nejste v tom sami!
V této rubrice jsem už psala o poruše příjmu potravy, jak se odborně nazývá mentální anorexie a bulimie.
Panenka - týrané děti

O druhém tématu, o kterém bych tady chtěla napsat je týrání dětí. Je to hrozné, ale podle průzkumů je ročně v české republice týráno až čtyřicet tisíc dětí, přibližně padesát dětí ročně ročně, na následky týrání zemře. Drtivá většina týrání není nikdy odhalena a trvá celé dětství a zanechává na dítěti následky.
Proč se toto u nás děje a proč se přijde jen na minimum případů týrání? Ptát se i sama sebe. My lidé jsme slepí, co se týká ostatních. Myslíme jen na sebe a nedíváme se na ostatní. Týrané děti nejsou schopné dovolat se pomoci, bojí se, že dostanou, budou trestány a nikdo je nevyslyší. K tomu aby bylo odhaleno víc případů a aby mohlo být těmto chudinkám pomoženo dřív stačí jedna věc a to: DÍVAT SE KOLEM SEBE.
Neplatí to jen pro dospělé, ale i pro děti. Všímejte si spolužáků a všech, byť maličkých náznaků. Týrání nemusíte řešit sami, ale stačí se s tím třeba svěřit učiteli, nebo rodičům, vysvětlit jim proč si to myslíte a ti už budou vědět co dál. Některé týrané děti totiž vůbec nechodí ven, kromě školy, sami nic neřeknou a proto je všechno závislé pouze na všímavosti okolí. Jak křičí jedna organizace: Řekněte týrání STOP!


Obsah:
  • Kdo je tyranem
  • Týrané děti
  • Způsoby týrání
  • Příběhy
  • Týrání by mohl pomoci odhalit jednoduchý dotazník
  • Kontakty
  • Videa (jen pro otrlé)


Jako Romeo a Julie V

18. března 2010 v 12:00 | Nini |  →Jako Romeo a Julie
Později večer v chatce Gouretsových:
Shinomori a Asuta poprvé jako opravdový pár, jako manželé.
"Miluji tě Shino. Tohle jsem si vždycky přál, oženit se z lásky. Nikdy jsem nedoufal, že nějaká dívka tak brzo zkrotí mou povahu." Zašeptal Asuta a políbil ji do vlasů. Rukama zatím bloudil po jejím nahém těle. Musel si to užít, nic je nerušilo, nic je ani rušit nemohlo.
"Asuto, slib mi něco, že mě nikdy neopustíš?"
"Nikdy lásko… ani smrt nás nerozdělí." Slova, která vyšla až z hlouby jeho srdce byla myšlena opravdu, jako slib, jako podmínka jako útěcha jeho i jí.
Druhý den večer se museli vrátit.
"Neboj se Shinomori, ať se stane cokoliv, já najdu způsob jak nás osvobodit." Řekl jí na rozloučenou a v bezpečné vzdálenosti od jejího sídla ji opustil.

Jako Romeo a Julie IV

17. března 2010 v 12:00 | Nini |  →Jako Romeo a Julie
Shinomori a Sarutobi seděli vedle sebe na zemi. Ona plakala. On na ni užasle hleděl a přemýšlel na její útěchou.
,,Víš co, tobě teď nejvíc pomůže Asuta. Já ti ho najdu." Řekl rychle Sarutobi a odběhl pryč. Shino zase zůstala samotná. Osaměla ve svých myšlenkách.
Za necelou hodinu k Shinomori přiběhl rozčílený Asuta. ,,Shinomori!" vykřikl když spatřil svou dívku ležet v trávě. Shinomori otevřela oči právě když ji sevřel v náruči.
,,Lásko, neplač. Co se stalo? Uklidni se a řekni mi to." Promlouval k ní tiše a kolébal ji v náruči jako malé dítě.
,,Asuto, lásko… já. Já se musím vdávat." Vzlykne Shino a znovu propukne v pláč.
,,To ale není tak hrozné, do té doby už to budou vědět, jen mi dej nějaký čas." Snažil se ji uklidnit Asuta.
,,Ale já se nebudu vdávat až na jaře, ale už za měsíc."
,,Cože?"

Jako Romeo a Julie III

16. března 2010 v 12:00 | Nini |  →Jako Romeo a Julie
Večer se přiblížil rychlostí blesku a na malé okýnko v Shinomoriině pokoji zaklepal Asuta. Shino nedočkavě otevřela vpila se do jeho rtů. Opojivý a sladký polibek ji navodil pocit bezpečí. V nekonečně dlouhém polibku vešel oknem Asuta do pokoje a pár se přesunul k posteli.
,,Tohle bychom neměli dělat." Zašeptala Shino snažíc ovládat sama sebe, ale jediné na co se zmohla bylo zabránění sexu.
,,Asuto, já se budu vdávat a Saito by mě hned ten večer zabil kdyby zjistil že už nejsem nevinná." Zašeptala zděšeně když se jí Asuta snažil sundat košili.
,,Neboj se a nech to na mě." Asuta umlčel Shino dalším polibkem a konečně jí tu košili sundal. Když si Shinomori uvědomila že v tom tmavém pokoji osvíceném jen měsíčním světlem sedí polonahá, před mužem, zčervenala.

Sakura, Naruto, Ino, Shikamaru, Hinata, Kiba, Ten Ten a Neji

16. března 2010 v 8:50 | Nini |  Moje obrázky→
Tenhle obrázek je dost starý. Je dělaný na internetu. Na stránku se neptejte, nevím ji, sama bych ji potřebovala, abych mohla udělat svoje postavy, ale znám podobnout.
www.elouai.com kde si můžete udělat něco podobného vlastního.
Na obrázku jsou:
Sakura, Naruto, Ino, Shikamaru, Hinata, Kiba, Ten Ten a Neji. Je to bráno jako chvilku před plesem *rudne* ale mám ten obrázek ráda...



Jako Romeo a Julie II

15. března 2010 v 12:00 | Nini |  →Jako Romeo a Julie
,,Shinomori, vy už chcete odejít?" ozval se najednou za Shino hlas.
Shinomori se otočila a spatřila Asutu jak jde k ní.
,,Ano." odsekla.
,,Omlouvám se, že jdu pozdě, ale něco mě zdrželo.Snad jste si nemyslela že si z vás dělám legraci." řekl rychle když si všiml Shinomoriina pohledu.
,,Myslela..." přiznala Shino.
Asuta se hlasitě rozesmál, ale vzápětí zvážněl.
,,Shinomori, já vám musím něco říct. Vím že vypadám jako blázen když takhle mluvím a že vás ani neznám ale miluji vás, i přesto že jsou naše rodiny už několik let znesvářeny."
Shinomori stála jako opařena. Celou dobu si nebyla svými city jistá, poznala ho přeci teprve včera, ale když slyšela ta slova, věděla, že ho také miluje.

Emoce na okně

14. března 2010 v 23:29 | Nini |  Příběhy→Jednodílné
Musím se vypsat. Pořád dokola musím poslouchat piano přehrávku jedné písničky a propadám se do vzpomínek.
Je to jako živé. Sice ležím ve své posteli, ale vidím se jak sedím u dědy na okně, třináctiletá holčička (a že je to let rok 2006) se zapnutým radiem a sleduju skoro cizí "město" pod okny. Nikde sice žádné auto, ani lidí moc nechodí jen tak někudy přejede vlak, a jinak je všechno ponořeno do klidného slunného letního odpoledne. Jak tak sedím, tečou mi po tvářích slzy, protože končí jedna malá etapa mého života a začíná nová, ta díky které už tři roky vedu tento můj deníčkovej blog, nebo spíš takovou schovávačku na všechen ten internetovej bordel, který, kdybych ho někdy hledala, najdu zde.

Jako Romeo a Julie

14. března 2010 v 13:12 | Nini |  →Jako Romeo a Julie
Tento příběh je čistě smyšlený. Hlavní postavy jsou smyšlené a nemají nic společného s dějem před Narutem. Autorská práva na ostatní patří Kishimotovi Masashi

Psano podle hry Williama Shakespeara, Romeo a Julie. Vystupují postavy z Naruta.

Králíkovražda

13. března 2010 v 19:39 | Nini |  Moje obrázky→
Zjistila jsem, že se strašně nudím a tak jsem se rozhodla zveřejnit můj nudný den asi před rokem v Lednu, kdy jsem prostě papla svoje plyšáčky a umisťovala je různě po okně a fotila je...
Je to vlastně takový příběh. Dám ho sem posloupně, jak by to mělo vypadat a když budete chtít, můžu připsat i děj...


Čas

13. března 2010 v 11:52 | Nini |  Básničky→
Stále se za něčím ženeme.
Nezastavíme se, nemáme čas.
Nikdy se pořádně nerozhlédneme,
neužíváme si to množství krás.

.
Každý pořád jenom pracuje,
nikdo na nic nečeká,
vždyť do kazdého cíle
cesta je daleká.

.
A ty jsi utikal dál,
za tím, co je přednější,
mě sis nevšímal -
té holky vedlejší.

.
Oči zaslepené mocí,
čas kvapí stále rychleji.
Jak tomu nemocnému pomoci?
Jak, když ztrácím naději?

.
Bojím se, že si mě nevšimneš,
že budu jen ta vedle tebe,
co pokorně čeká, až na ni pohlednéš,
ta, která žije jen pro tebe.

.
Sny jsou přednější,
k nim práce je tvrdá,
jen jedno mě konejší,
že brzy nebudu ,,ta druhá."

.
Tak, sakra, stůj!
A pohlédni mi do očí.
Podívej se na svét svůj.
Jak si nás čas otročí.

.
Zastav se, prosím, na chvíli,
rozhlédni se kolem sebe.
Koukni, co jste zničili.
Tvůj sen, čas i tebe.
Poznámky:
Toto bych chtěla věnovat všem, kteří ,,Nemají čas" a že jich tady je. Doufám, že se to někomu líbí, protože vím, že mé básnické schopnosti nejsou nic moc (za celý můj život asi čtvrtá básnička)...

Cesta do nebe - Martimos

13. března 2010 v 11:49 | Nini |  Příběhy→Jednodílné
Kdysi bys stála u okna a dívala se na červánky na letní obloze a vzpomínala. Znám tě moje černovlasá dámo. Rozdáváš úsměvy, ale ten nejvřelejší patří jen jednomu muži. Odpouštíme ti to, ba naopak, přejeme ti, aby on ten úsměv viděl.
Mám pocit hořkosti a sucho v ústech,
když řeknu jedno slovo a to smutek.
Oči plný slz a v hlavě zmatek
život nemá barvu perel ani pozlátek,
už nikdy neuvidíš, už nikdy nepromluvíš
k někomu, kdo ti život dal, snad se nebojíš.
Co v životní bitvě s tebou bojoval
a posledních pět měsíců, karty osudu zval.
Se svým cílem se určitě vyrovnal,
skrze ticho řekne pár slov, aby poděkoval.

Jak je to s penězi?

10. března 2010 v 21:23 | Nini
Peníze. Je to vlastně nejpotřebnější věc k životu, ale i té je někdy mizivě; hlavně když máme právě tu krizi a nikdo neví, kde je jí konec natož jak to řešit.
Bez peněz se člověk nemá šanci zařadit do normální sociální společnosti a je nucen žít na jejím okraji, jako "bezdomovec"

Ale co jsou vlastně ty peníze? Jen kus papíru na kterém je spousta ochranných známek a vodotisků, které se špatně vydělávají a rychle utrácejí? Od čeho se odvíjí peníze a kolich jich stát může za rok vyprodukovat a poslat do oběhu.

Všechno tohle záleží na ekonomice státu. Stát si nemůže sám vytisknout jen tak peníze a ty rozdávat. Většina (všechny) peněz jsou chráněny zlatem ve státních pokladnách. Kdysy byla hodnota peněz odvozována od toho, kolik bylo v barvě obsaženo zlata, dnes už musí jen souhlasit počet bankovek rozeslaných do oběhu, se zlatem v pokladnách.

V historii jako platidlo sloužily různé hmotné věci. Později se začaly vyrábět mince a pak bankovky, na které se mince v bankách vydávali. Bankovky jako samostatné platidlo, jak je známe dnes, začaly fungovat teprve ve 20 století až po druhé světové válce.

Naše česká měna vznikla až se vznikem ČR tedy v roce 1993.

Dnešní peníze vypadají asi nějak takto:

Jediné povolení tisknou u nás peníze získala ČNB nebo-li Česká národní banka, jiné tisky jsou považovány za padělky.

----------------------------------------------------------

Tímto jsem zplácala článek do soutěže blogu.
Zdroje: to o ČNB, a historii je z wikipedie
Obrázky: Google
Zbytek jsou moje polemiky, poznatky ze školy a to co jsem se obecně o penězích dozvěděla odevšud.





Asonance - Čarodějnice z Amesbury

4. března 2010 v 19:34 | Nini |  Videa
Naprosto úžasná muzika. Žánr je středověká hudba. Sice tohle není můj šálek, ale Asonance má krásné texty a ta hudba je strašně uklidňující...
Zuzana, čarodějnice z Amesbury je moje nová můza... a tak si ji poslechtěte...



Text:

Zuzana byla dívka, která žila v Amesbury
s jasnýma očima a řečmi pánům navzdory
Sousedé o ní říkali, že temná kouzla zná
a že se lidem vyhýbá a s ďáblem pletky má.

Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil
a pověrčivý lid se na pastora obrátil
Že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí
a odkud ta moc vychází to každý dobře ví.

Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali
a když ji vedli městem, všichni kolem volali:
Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!

Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou
Sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou.

Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná
Je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění
a všichni křičeli jak posedlí: Na šibenici s ní!

Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený
Je přece v knize psáno: Nenecháš čarodějnici žít
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!

Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou:
Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ní umírám!

Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící
A ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou.
Zemřela tiše, samotná, pod letní oblohou.
CREDITS: Layout by Denaille | layouts.candita.cz | Picture from DA