Únor 2008

Pomsta v srdci...1. část

25. února 2008 v 15:42 | Nini |  →Pomsta v srdci...
Tohle je takový pokus o krátkou FFku.Napadla mě dnes v noci když jsem nemohla usnout a přemýšlela jsem kdo a jak by ho mohl přelstít. Nejdřív jsem to chtěla zaimponovat do přáběhu Nikdy tě neopustím!!! kdy se o tohle pokusí 17 letá Rin, aby splnila misi, kterou jí dal její mistr a také aby se pomstila za několik let jejího dětství strávených v hrozných podmínkách jednoho dětského zařízení, kam Sesshoumaru dovolil aby jí lidé odvezli. Tohle je však jiné, ale stejně podobné.
Jsem mu na stopě. Konečně po mnoha letech čekání se konečně dočkám své odplaty.
Nenávist a láska prosti sobě bojují v srdci mladé dívky. Bolest nad strátou rodiny, je však větší než láska k neznámému muži.
Když se před více než rokem setkala s dívenkou jménem Rin netušila za čím jí toto děvče zavede.Děvčátko trhalo u jejího domu květiny a na okolních zahradách kradla jídlo.
,,Mám tě ty malá zlodějko" chytla jí tenkrát za paži aby jí neutekla. ,,Proč kradeš?" zeptala se jí.
,,Mám hlad paní." odpovědělo děvčátko.
,,Nechceš trochu teplého jídla?"
,,Ano prosím" Lehnna vzala holčičku do svého velkého domu, kde jí dala najíst a chvilku si sní povídala.
,,To se tady touláš sama?" zeptala se jí.
,,Sama..." přikývla Rin a zhltala celou misku rýže.
Rin zdvořile poděkovala a chtěla odejít. Lehnna jí chvilku doprovodila. ,,Už nekraď, alespoň ne ve dne..."
Lehnna doprovodila Rin k lesu. Tam se s ním poprvé viděla.
Rin z nenadání zvedla ruce nad hlavu a zavolala ,,Lorde Sesshoumaru...!" a rozeběhla se k vysokemu muži, ze kterého na dálku vizařovala moc a strach. Jeho zlaté, chladné oči rychle prolétly krajinou. Zadíval se na Lehnnu opovrhujícím pohldem, toho si však ona tehdy nevšimla.
Rin se před ním zastavila a Lehnna přišla blíž.
,,Tohle je tvůj táta, malá?" zeptala se jí.
Rin se usmála a řekla: ,,Ne. Mojí rodiče jsou mrtví. Já Lorda Sesshoumara jen doprovázím."
Lehnna se na něj zadívala. Sebedůvera a moc z něj šla cítit už na dálku.Lehnne se v ten moment šíleně rozbušilo srdce a po celém těle jí přeběhl mráz, jako by se jejího krku jekdo dotkl chladnou čepelí nože. Nechápala proč se to stalo, to měla za pár dní zjistit.
,,Rin, ty darebnice, zase jsi mi utekla." vedle nich se najednou oběvil malý skřítek a za provaz táhl divné zvíře.
Lehnna věděla že Rin je člověk a ted si byla jistá že ti tři jsou démoni. Rychle se rozloučila a odešla pryč.
Tehdy ještě netušila na jakou cestu se tímto setkáním vidala.
Další povídka z říše InuYashy je tady, neočekávejte moc dílu, možná tak 5-6 nebo víc...

Nikdy tě neopustím!!!10

10. února 2008 v 18:02 | Nini |  →Nikdy tě neopustím!!!
Večer v dobré společnosti krásné ubíhá, ale v opačném případě se čas táhné jako šnek. Všechno ubíhá tak pomalu, jako potůček v lese jenž si běží svou cestou.
I při vinuceném klidu, jaký vládl v malém domku na okraji vesnice, čas ubíhá velice pomalu.
Rin si nudně hraje se svou kočkou, která je za trochu klidu vděčná.
,,Chceš říct tajemství?" zeptá se Hinari ,,Někdy si přeju, aby moje kočka žila, abych si s ní mohla povídat. Určitě by byla krásný člověk a možná by se o mě mohla starat. Ty bys jí asi nedokázala proměnit v člověka, Hinari."
,,No, uplně v člověka ne, ale nachvilku jo." usmála se Hinari na Rin. Té se rozzářily oči. ,,Ale je v tom jeden háček. Svou kočičke proměníš v člověka jen za uplňku a nebo, když se ocitneš ve velkém nebezpečí. Pořád to chceš?"
,,Jasně. Chci si s Kioko povídat. Je to moje nejmilejší kočička, i když budu muset počkat měsíc do uplňku..." řekne Rin s trochou smutku v hlase.
Hinari naškrábe na kousek pergamenu ze zvířecí kůže malé kouzlo. ,,Nos ho pořád u sebe" říká jí ,,bude to lépe fungovat"
Rin rychle přikývla a pečlivě schovala pergamen do kimona za pas.
,,Měla bys jít spát Rin." Rin zaslechne hlas Sesshoumara. Rychle se usměje na Hinari a běží do vedlejší místnosti k němu. Znovu všichni tři po hromadě v místnosti, kde před pár hodinami Hinari proměnila obyčejné zrcadlo v to, kterým dokážeme vidět různé věci, vzdálené i několik mil.
,,Lorde Sesshoumaru?" začane Rin potichu. Sesshoumaru na ni zaměří svůj pohled. ,,Naučíte mě být bojovníkem? Jak zacházet s mečem a jak se ničeho nebát? Moc bych si přála být jako vy, ničeho se nebát, být silná a umět se bránit..."
,,Stop! V žádném případě z tebe bojovníka neudělám. Jsi malá holka. Jsi ještě moc malá abys někoho, nebo něco zabíjela, navíc jsi člověk." odbyde ji chladně.
,,Já nejsem malá. Jsem dost velká abych se mohla něco naučit..." vikřikne Rin. Tváře jí hoří zlostí a chce se jí skoro brečet.
To jak byla zraněná, dnes ráno.Ona se celou noc snažila stát bojovníkem. Naučit se ohánět nožem.Chtěla být jako kluk... Ta holka se mi líbí.
,,Dobře" řekne Sesshoumaru ,, naučím tě bojovat, naučím tě jak správně zacházet s mečem a jak se ničeho nebát... ale pod jednou podmínkou...Budeš dělat co ti řeknu i když se ti to někdy třeba nebude líbit..."
Rin vikřikla radostí. ,,Takže začneme zítra?"
,,Spi, naber síly... Někdy začneme." odbyde jí Sesshoumaru.
Ani jeho samotného by nenapadlo, kam by se mohl jeho život ubírat. Před několika měsící se rozpoutal boj mezi ním a zákeřným démonem Karchem, ktewrého musí zabít. Pak zachrání malou holku, zjistí že jeho bratr likviduje všechny vesnice v okolí. Je ted v samém shonu a ještě si vzal za úkol udělat z téhle malé holky, někoho kdo se nebojí zabít. To bude těžké...

Nikdy tě neopustím!!!9

7. února 2008 v 18:40 | Nini |  →Nikdy tě neopustím!!!
Hinari drží v ruce dvě byliny. Ani o jedné nezná její vlastnosti, ale vzpomíná si že jednu z nich použila, kdysi.
,,Kterou ted? Suchořec, nebo polečnici?" šeptá si pro sebe. Najednou obě byliny hodí na zem a vrátí se do předchozí místnosti, kde sedí Rin, Jaken, Sesshoumaru, Kioko a muž bydlící tam s Hinari.
,,Rin, smím tě poprosit o pomoc?" přistoupí k holčičce a vezme ji za ruku.
Rin se zářivě usměje a jde s Hinari. Sesshoumaru i Jaken zaskočeni Hinariným chováním jdou za nimi taky.
,,Miláčku, která z těch rostlinek se ti líbí víc?" zeptá se šeptem. Hinari na svých zádech ucítí bodající pohled Sesshoumara.
,,Ani jedna" řekne Rin a rizběhne se ke košíku, kde je zbytek bylin, se kterýma Hinari nepočítala. Rin se tím košíkem přehrabe a pak nad hlavu zvedne kytku s fialovo růžovími květy. ,,Ta je nádjerná..." vikřikne.
Hinari si od ní květinu vezme a její lístky začne pomalu házet do malého kotlíku. S očekáváním výbuchu pevně zavře oči. Hinari je velice překvapená, když celou místnost zahalí růžová mlha, která se v zápětí vypaří.
Ryhle vezme do ruky malé zrcátko a hodí ho ko kotlíku. Celou místnost ozáří světlo a voda v kotlíku jakoby zmizí. Vsákne se do zrcátka. Na Hinarinem obličeji se oběví úsměv. Celý den na tomhle pracovala a nenapadlo se zeptat malého dítěte.
Rychle vezme do ruky drzátko a hřbetem ruky ho očistí. Její odraz se rozvlní a oběví se tam postava. Visoký muž právě pojídá polévku a kolem něj pobíhají dvě malé děti. Hinari bodne u srdce, protože právě tento muž měl být jejím vyvoleným, ale on si zvolil svou cestu a nechtěl mít nic společného s démony, ani s ničím takovým.
,,Dáme si večeři? Udělal jsem vařenou rýži a trochu zeleniny plus to co jsem tady našel..." do místnosti vedejde muž, se kterým tady Hinari bydlí a přívětivě je pozve na jídlo. Rin viskočí a s jásotem se hrne k jídlu.
Ted už jí všichni i Hinari se zrcadlem dobře schovaným v kapse.
,,Hmm to je dobrota můžu dostat ještě?" zamlaská Rin s blaženým úsměvem.
,,Jistě. Jsem rád že ti chutná. Ostatní jsou asi jiného názoru" usměje se na Rin, Joko, který jídlo chystal.
Rin se rozhlédne kolem sebe.Opravdu, všichni sice jí, ale trochu pomalu . Jaken se strachem pozoruje rozhovor mezi Hinari a Sesshoumarem, kteří si všímají více slov než jídla.
,,S toho si nic nedělejte, mě to chutná" uklidní Joka a znovu se hladově pustí do jídla.
,,Lorde Sesshoumaru, doufám že zde zůstanete přes noc." přeruší Joko rozhovor těch dvou.
,,Co? Ne." zamítne okamžitě Sesshoumaru.
,,Myslím že nemáte jinou možnost než tady zůstat, protože vám zrcadlo dřív jak zítra ráno nedám..."
Sesshoumaru ji probodl zlým pohledem.
,,Pane myslím, že není dobré ted nekam chodit. Venku to vypadá na bouřku." připojí se Jaken.
,,Já rozhodně v bouřce nikam nejdu." řekne rázně Rin a dá ruce v bok.
,,A tebe taky nikdo nikam netahá... klidně si tu zůstaň" tohle Rin zarazí.
,,Tak to v žádném případě..." vikřikne. Zle se podívá na Sesshoumara, který si do pusy strčí další lžičku rýže.
Nakonec zůstanou všichni tři přes noc.
,,Kd je ten hezký muž?" Rin zezadu překvapí Hinari, koukající se na jejího krásného chlapíka.
,,Ale nikdo." řekne rozpačitě Hinari a rzcátko schová.
,,On se ti líbí? Je vážně hezký, i když k tobě by se nehodil" zečne Rin mluvit vše co ji v tu chvíli napadne.
,,Jsi myslí ještě poměrně malá, na to abys o tomhle něco věděla." usměje se Hinari a chce zrcátko znovu schovat do kapsy, ale něco ji chytne a sebere jí ho.
,,Tohle si vezmu"
A tak Hinari znovu přichází o své zrcadlo a taky o dluh za svůj život...

Nikdy tě nopustím!!!8

6. února 2008 v 16:37 | Nini |  →Nikdy tě neopustím!!!
Tak lidi pozor, rozhodla jsem se změnit jméno Kočky, Lorena už to nebude protože je to moc podobné jménu té čarodějky, která bude vystupovat v hodně budoucích dílech(jako většina postav, jejíž minulost uvedu a nezemřou)...
Takže kočka se ted jmenuje....Kioko a jméno čarodějky je ted Hinari ...no je to z nějakého japan kalendáře, tak nevím jestli ji ještě někdy nepřejmenuju, to je jen tak pro ty co tohle čtou od začátku(což čtou asi všichni) a ted jdeme znovu na ten příběh:
Konečně se malá Rin probouzí. To už je Sesshoumaru u vesnice, kam se šli ukrýt lidi a Hinari.
,,Jakene, přiveď ji, sem." poručí Sesshoumaru a Jaken se hned rozeběhne najít Hinari. Už mnohokrát se viděly od té bitvy. Povídali si a domlouvali si další přátelské schůzky.
,,Jakene, jaké překvapení. Nečekala jsem že bys přišel." vikřikne radostně Hinari a zvedne se z prašné země, kde míchala léčivé masti pro zraněné lidi.
,,Neměl jsem v úmyslu sem dnes chodit, ale někdo s tebou chce mluvit Hinari." viřídí vzkaz.
,,Jo a kdo?" zajímá se Hinari, ale na nic nečeká a následuje Jakena.
,,Někdo koho dobře znáš" řekne Jaken a hlavoh pohodí k Sesshoumarovi. Když ho Hinari uvidí vitřeští oči. Dlouhou dobu čekala kdy ho zase spatří. Doufala i nedoufala, že někdy příjme její nabídku... Rychle musí zahnat strach.
,,Lord Sesshoumaru, jaké překvapení. Jaký důvod má vaše návštěva..." v jejím hlase jde poznat strach, taky trochu respekt, ale sama neví proč taky výsměch.
Sesshoumaru ustoupí krok stranou. Seolena je překvapená ještě víc. Na zemi sedí malé devče, hlavu má položenou na těle bílé kočky, která, ač je jí to nepříjemné nikam neutíká. Nečeká na nic a okamžitě si klekne k děvčátku. Z malé kapsy u pasu, kterou nosí stále sebou, vytáhne láhvičku s mastí.
,,Co se jí stalo?" ptá se poděšeně a přitom maže Rin mastí její rány. Ty se v ten moment zacelí a zmizí.
,,Zeptej se jí na to." odpoví chladně Sesshoumaru.
,,Ale tohle nebyl váš důvod návštívit mě že ne?" Seolena se postaví na nohy a příjde rovnou před Sesshoumara.
,,Ne.Chci... Něco po tobě potřebuju." řekne. Sesshoumaru neprochází celý svět jen tak, hledá jednoho démona. Před pár dny si uvědomil že ho jen tak nenajde, a proto se rozhodl zajít za Hinari.Ona je přeci čarodějka a má dost prostředků na vyhledání lidí.
Opatrně se ohlédne po Rin a Jakenovi. Rin si stále prospěvuje a Jakena otravuje Kioko.
,,To malé zrcadlo."
,,Nevím o jakém zrcadle mluvíte..."
,,Malé zrcadlo. Dokázala jsi v něm vidět každého na koho jsi jen pomyslela. Nebo je to jen další ze tvých blábolů?"
,,Ne to ne. To zrcadlo mi někdo ukradl, nějaký démon. Je to už hodně dlouho, ale já už nenašla kouzlo, jak donutit jiné předměty, aby toto dokázaly..." řekne smutně Hinari
,,Nemyslíš to vážně. Radil bych ti na to do večera přijít..." sikne dost naštvaně Sesshoumaru.
,,Nechcete jít semnou do mého profizorního domu a dát si něco k jídlu?" zeptá se všech Hinari a trochu se klepe.
,,Já ano!" vikřikne Rin a s radostí příjmé její nabídku. Ostatní jdou taky. Sesshoumaru hlavně proto, že chce to zrcadlo a Jaken, protože doprovází Sesshoumara.
Hinari je provází vesnicí, ve které se na ně všichni dívají s opovržením a se zlostí.
Doma Hinari nabere do tří misek kaši a položí je před hosty. Rin i Jaken se rychle pustí do jídla, jen Sesshoumaru jen pozoruje Hinari.
,,Omluvte mě, ale ještě mám práci." řekne najednou a odejte do vedlejší místnosti.
Hinari, ted jsi ve velkém průšvihu. Lord Sesshoumaru nejspíš opravdu potřebuje to hrozné zrcadlo. Proč sis ty blbá nenapsala recept. ,,Ach babičko moje pomoc. Stujte při mě všichni moji čarodějní předci. Moje nejdokonalejší kouzlo bylo zničeno a já musím udělat nové..." Hinari padně na podlahu. Musím se pustit do práce...
Takže omlouvám se za zmatky, a taky za opoždění se s tímto dílem, ale jelikož mám jednu ruku v sádře, tak se mi blbě píše, ale jen co mi jí za dva týdny sundají, budu psát rychleji(aspoň doufám)
CREDITS: Layout by Denaille | layouts.candita.cz | Picture from DA